Krajané spolu při sprintu tvrdě bojovali
(zdroj:iDNES) P r a g e l a t o – Loni spolu vybojovali bronz na mistrovství světa ve sprintu dvojic, ale na olympiádě proti sobě stáli jako soupeři. Běžci na lyžích Martin Koukal s Dušanem Kožíškem si ve čtvrtfinále individuálního sprintu nic nedarovali a v cíli si dokonce některé momenty museli vyříkat. Do semifinále neprošel ani jeden.
V kvalifikaci skončili hned za sebou, Koukal zajel dvacátý nejrychlejší čas, Kožíšek jedenadvacátý. Klíč pro nasazování svedl borce z těchto pozic proti sobě, a to hned do první rozjížďky společně s nejrychlejším Švédem Lindem.
„Před startem jsme vtipkovali, že Linda zavřeme a srazíme ho na zem,“ přiznal Kožíšek.
Ve skutečnosti však bojovali dva Češi především mezi sebou. „V rozhodující otočce u stromu jsem nechal jsem Dušana sjet z kopce před sebou,“ řekl Martin Koukal. Souboj s krajanem považoval za zlomová moment závodu. „V závěru jsem měl sice víc sil než on, ale z mé pozice se už nedalo nic dělat.“
Přespurtoval Kožíška a Itala Pasiniho, ale Švéd Lind s Francouzem Darragonem byli už příliš daleko.
„Možná jsem mohl být tvrdší a nepouštět Dušana před sebe,“ přemítal v cíli. „Ale třeba bychom pak zůstali pod stromem ležet oba.“
Ve finiši se situace obrátila a Koukal tentokrát už Kožíška před sebe nepustil. „Dušana jsem trochu zavřel, ale už jsem se nemohl na nic ohlížet,“ přiznal Koukal.
„Moc místa mi tam nenechal, musel jsem mu ťuknout do hůlek,“ postěžoval si Dušan Kožíšek.
V cíli si to prý museli vše vyříkat. Ovšem v klidu, nehádali se.
„Před závodem jsme si říkali, že nesmíme být za idioty, kteří se na trati srazí. A Dušan mě teď obviňoval, že jsem to málem zavinil,“ řekl Koukal. „Ale já si myslím, že to nebylo až tak dramatické.“
Na startu olympijského čtvrtfinále je hlasatel představoval hned po sobě. Koukala uvedl jako mistra světa na volné padesátce z roku 2003 a Kožíška coby jeho spolupodílníka při zisku bronzové medaile z loňského sprintu dvojic.
Byli spolu domluveni na spolupráci? „Moc jsme o taktice namluvili. Člověk si může plánovat co chce, ale závod se stejně vyvíjí jinak,“ řekl Kožíšek.
„Pomáhat se ve sprintu dá, ale jeden by se musel obětovat,“ tvrdí Koukal. „Na Světovém poháru mi něco takového udělali Norové, kterým finiš rozjel Svartedal a ještě odstoupil tak, že ostatní tím odstavil. Ale pochybuji, že by na olympiádě někdo vzdal vlastní ambice.“
Bolest z prohry zmírnil fakt, že jejich přemožitelé se nakonec podělili o nejcennější medaile. Lind získal zlato, Darragon dojel stejně jako v rozjížďce i ve finále druhý.
„Byl jsem rád, že jsem postoupil z kvalifikace, to byl můj hlavní cíl. Snil jsem o semifinále, ale vyložené zklamání to není,“ přiznal třiadvacetiletý Dušan Kožíšek. O čtyři roky starší Martin Koukal k sobě byl přísnější: „V závěru jsem se cítil dobře, měl jsem ještě dost sil na to, abych v závodě šel dál. Škoda, že to nevyšlo.“