Kožíšek: Bál jsem se, že finále nepojedu

Nevyrovnanost ovlivnila výsledek českých běžců na lyžích v olympijském finále klasického sprintu. Zatímco Martin Koukal působil na 1325 metrů dlouhém okruhu svěžím dojmem, jeho parťák Dušan Kožíšek se od svého druhého kola trápil. „Úplně jsem ztuhnul,“ přiznal.
V semifinále přitom české duo nestačilo jen na Švédy.

„Po semifinále jsem si věřil, cítil jsme se v něm opravdu dobře,“ svěřoval se Martin Koukal. „Měl jsem pořád taková dvě potřebná procenta síly navíc, to člověk neztrácí přehled co se děje za ním a co před ním.“

Před startem finále se nebál nikoho. „Když se běží dobře takticky, dá se porazit prakticky kdokoliv. Já porazil už i Švéda Linda, byť jen v exhibičním závodě,“ zmínil sedmadvacetiletý olympionik přemožitele ze semifinále a novopečeného mistra světa ve dvojici Thobiasem Fredkrikssonem.

Kožíšek: Byl jsem vyřízenej

Naprosto odlišné pocity ale zažíval před finálovým kláním Dušan Kožíšek. „Byl jsem úplně vyřízenej. Rozbolela mě hlava, nohy, prostě celé tělo. Nevěděl jsem, zda k finále vůbec nastoupím. Naštěstí jsem to rozdýchal,“ přiznal dvaadvacetiletý běžec.

Kvůli zvýšené hladině hemoglobinu, k níž má vrozené sklony, přišel Kožíšek o sprinterský závod Světového poháru v Davosu, a tak se před hrami dlouho věnoval jen tréninku a pečlivému dodržování pitného režimu (zvýšený příjem tekutin pomáhá hemoglobin snižovat – pozn. red.).

„Nejsem doktor, tolik tomu nerozumím, ale podle mého to dnešní výsledek až tak  neovlivnilo,“ myslí si.

V samotném finále zvládl první okruh se ctí, ve druhém však nedokázal zachytit nástup Nora Svartedala, po němž se startovní pole začalo trhat. „Do kopce jsem se snažil, co to dalo. Ale jen jsem viděl, jak mi ostatní ujíždějí. Pak už jsem se jen snažil  Martinovi přivézt co nejmenší ztrátu.“

Martin Koukal ve čtvrtém kole bojoval, předjel dva soupeře a dotáhl se na sedmé místo.

„Zkoušel jsem to stáhnout ještě víc, ale ten balík před vámi jede a jednotlivec proti tomu nemá šanci. Druhý a třetí v pořadí jedou ve vajíčku a tlačí před sebou toho prvního. Abych jel stejně rychle jako oni, musel jsem to solit. A pak to bylo znát v kopci,“ popsal svůj předposlední okruh sedmadvacetiletý lyžař.

Koukal: Myslel jsem, že to vyjde do šestky

Společně s Dušanem Kožíškem slavili ve sprintu dvojic bronz na mistrovství světa v Oberstdorfu, tehdy se ovšem jelo volným stylem.

„Na velké akci jsem jel klasický sprint poprvé a celkově naposledy někdy v roce 2002. Problém jsem s tím neměl, mě se teď klasika jezdí celkově hodně dobře,“ tvrdil Koukal.

Ve finále pomýšlel na lepší než poslední místo. „Myslel jsem, že do šesti to vyjde určitě a při úplně ideální konstelaci i výš. Realita ale byla jiná, doplatili jsme na nevyrovnanost.“

O stejném umístění uvažoval i Dušan Kožíšek. „Počítal jsem s umístěním mezi pátým a sedmým místem. Nevyšlo to, nedá se nic dělat. Bojoval jsem, ale nohy mě k lepšímu výkonu nepustily. Možná sehrálo roli i to, že s klasickým sprintem nemáme takové zkušenosti. Třeba se časem zlepšíme.“

Na olympijské trati v Pragelatu čeká české běžce ještě individuální sprint, tentokrát volnou technikou. „Těším se na něj, je to moje hlavní disciplína. Doufám, že se mi v ní povede lépe než dnes,“ uzavřel Dušan Kožíšek.