Cesta za bronzem? Vyhlášení a steaky

O b e r s t d o r f  – Jak získat medaili na mistrovství světa v klasickém lyžování v Oberstdorfu? Jít se podívat na večerní slavnostní vyhlášení do centra města. Alespoň tak pojali cestu za bronzovou medaili ve sprintu dvojic čeští lyžaři Dušan Kožíšek a Martin Koukal.

“Byli jsme se podívat na vyhlášení a bylo to hezký. Mají tam dobrý svařák, tak jsme říkali, že by se nám tam líbilo i druhé strany,” vysvětloval s naoko vážnou tváří šestadvacetiletý Martin Koukal. “Že bychom tam chtěli stát nahoře,” nesměle dodal jeho o pět let mladší parťák Dušan Kožíšek.

Zvláštní dvojice se setkala v bílé stopě: Koukal jako mistr světa z Val di Fiemme 2003, který se od posledního šampionátu na tratích trápil a Kožíšek, který před dvěma lety opustil závody v severské kombinaci. “Měl jsem zvýšený pud sebezáchovy,” vysvětloval před několika dny, že skoky na lyžích nepatřily k jeho silným stránkám.

Na mistrovství světa mysleli vysoko. “Uvažoval jsem o šestém místě,” řekl Kožíšek na oficiální tiskové konferenci. Skutečnost však nakonec byla jiná – Koukal finišoval pro bronz! “Byl dobrý průběh závodu. Štěstí, které mohlo být, stálo při nás,” přiznal Koukal. Češi figurovali v prvním, co se soupeřů týče, lehčím semifinále. Koukal v cílové rovince už jen lehce dojížděl. “Nestálo nás to tolik sil a už bylo vidět, že na to máme,” dodal.

Nejhorší smrt je z vyděšení…

“Dušan přitom po kvalifikaci před buňkou říkal, že ho prasecky bolí nohy a že to dnes ani neobjede,” prozradil Jan Baranyk, kouč Koukala.

“Byl vyplašenej. Nejhorší smrt je z vyděšení,” smál se Koukal, mluvčí dvojice. “Je to huba ukecaná, kolikrát mě nenechá mluvit, snaží se mě přeřvat,” usmíval se Kožíšek, jehož moderátor na stadionu Kjell-Erik Kristiansen překřtil na “Kozička”.

Jak spolu vycházejí? “Při předávce se aspoň dotknout musíme, zatím není povoleno vzít parťáka hůlkou mezi lopatky,” hýřil vtipy Koukal.

Finálový závod, v němž každého z dvojice čekali tři okruhy s délkou 1,2 km, zvládli mazáci. Starší z dvojice Martin Koukal nasadil k rozhodujícímu trháku ve čtvrtém okruhu, Kožíšek na svém posledním, třetím úseku udržel třetí místo a Koukal nemusel v cíli skrývat euforii.

Znovu se mu na šampionátu povedl husarský kousek – ze šampionátu ve Val di Fiemme 2003 poslal rodiče domů den před závodem na 50 km volnou technikou a vyhrál. A letos? “Naši odjeli včera,” vysvětloval. Tak jim domů doveze bronzovou medaili. “Opět jsem byl na mistrovství jako outsider, opět odjíždím z medailí.”

Medaile dle tradice: bez rodičů a se steakem

Na závod se připravoval dle svých tradic z Val di Fiemme – k večeři si ve čtvrtek dopřál hovězí steak. “Dva. Já jsem rád, když mám aspoň jednou denně kousek masa. Tady to bylo na mě moc makrobio, musel jsem se někde dojídat,” smál se. Ani Kožíšek nepohrdnul pořádným kusem masa. “Byla to hromadná večeře,” řekl.

Dvakrát už spolu závody ve sprintu dvojic absolvovali – loni i letos v závodu Světového poháru v Düsseldorfu. Věděli dobře, co je čeká. “Tohle je vlastně jedna forma těžkého intervalového tréninku. Jde o to vydržet jet opakovaně rychle,” řekl Koukal.

Předávky nijak zvlášť netrénovali. “Jen jsme se občas škádlili, závodili jsme sprinty na tréninku,” prozradil Kožíšek. “Ale on začíná být strašně rychlý, začíná mě štvát,” reagoval Koukal.

Poté, co se v začátku letošní sezony trápil, změnil trenérské vedení. Od Švéda Christera Skoga zamířil k Janu Baranykovi. Nejhorší okamžiky zažil, když jej Baranyk přemlouval, ať si o Vánocích nedává pauzu, ale pořádně trénuje. “Po těch problémech je to náplast  k nezaplacení,” přiznal Koukal. “Jsem rád, že mě Bára přesvědčil.”

Ziskem bronzové medaile se Martin Koukal stal nejúspěšnějším českým běžcem na lyžích na mistrovství světa v poválečném období. “To je hezký. Teď už by mi mohli jen vytesat sochu…”